První osídlení Frýdlantského výběžku
Frýdlantský výběžek a Jizerské hory patřily odedávna k nejchladnějším a nejméně přístupným oblastem  českých zemí. Proto se jim soustavné osídlení dlouho vyhýbalo. Nejstarší doklady lidské existence jsou známy z Pohanských kamenů nad Višňovou. Zdejší nálezy kamenných seker pocházejí z pozdní doby kamenné. Na znělcovém vrchu Chlum nad Raspenavou bývalo hradiště v době bronzové, dodnes se vedou spory o to, kdo je vlastně obýval.
Územím procházely odedávna jen obchodní nepohodlné stezky, které spojovaly Čechy s Lužicí a se Slezkem. Svědčí o tom nečetné archeologické nálezy římských mincí.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Lužickosrbské kmeny zde poté žily více jak sedm set let. Poté byly nadobro poněmčeny kolonisty ze Saska a Lužice.
Po dávných Slovanech zůstaly na Frýdlantsku zbytky Hradišť v Loučné a Předláncích. Také řada jmen obcí jako například Černousy, Ves, Předlánce, Loučná a říček Smědá, Lomnice či Řasnice jsou lužickosrbského původu a později byla jen zkomolena.
Ještě ve 12.století bývalo Frýdlantsko součástí Záhvozdu, širokého pruhu území v povodí řeky Nisy, který nenáležel k Čechám. Vládl zde míšeňský biskup. Hranice Frýdlantska, zhruba v té podobě jak je známe dnes, se ustálily v polovině 13.století. Od té doby toto území trvale patřilo k českému království.

Bibersteinové
Protože přes dnešní Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica, v pozdějších dobách přestavěná na hrad.
Frýdlantský hrad byl založen v polovině 13. století pány z Ostrve. Roku 1278 ho koupil od českého krále Přemysla Otakara II. za 800 hřiven stříbra Rudolf z Bibersteinů. Tento rod, který byl  energický odpůrce českého krále Jiříka z Poděbrad a husitů, zde žil až do vymření rodové větve v roce 1551. Pod správu hradu patřila od začátku 14. století i osada Liberec.
Ve 13. století se objevují na Frýdlantsku další osady jako například Hejnice, Ludvíkov pod Smrkem nebo Lázně Libverda.
Hejnice, Ves v háji, je poprvé zmiňována v souvislosti s kostelem v roce 1346. Přibližně ve stejnou dobu vznikla osada Ludvíkov pod Smrkem, který byl založena jako středověká kolonizační vesnice západně od vrchu Měděnec. Důkazem jejího stáří je jednolodní kostel sv. Patra a Pavla, jehož jádro lze datovat do 13. století. První písemná zmínka o Lázních Libverda je z roku 1381, kdy se jí říkalo Lybenwerde. Zápis je uveden v tzv. urbáři frýdlantského panství, který v té době přinášel úplný výčet poddanských vesnic a jejich obyvatel s udáním majetku a povinností.

Redernové – Gallasové – Clamové
V roce 1558 koupil frýdlantské panství Bedřich z Redernu. Ihned po svém příchodu změnil všechny kostely na svém panství na protestantské. Pouze mariánský poutní kostel v Hejnicích nemohl být kvůli četným poutím z okolních katolických panství změněn, byl proto uzavřen. Nástupem Redernů nastal hospodářský rozkvět Frýdlantska. Byl podporován rozvoj řemesel, hlavně plátenictví, bylo založeno několik nových vesnic. Posledním vlastníkem z rodu Redernů byl Kryštof z Redernu, kterému byly pro podporu Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře zabaveny všechny statky a byl prohlášen za zrádce majestátu.
V roce 1622 koupil frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. generalisimus Albrecht Eusebius z Valdštejna a s ním se do celého panství vrátilo katolictví. Frýdlantské panství se stalo součástí jeho knížectví, povýšeného roku 1625 na vévodství.
V roce 1636 získal frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost v tažení proti Albrechtu z Valdštejna hrabě Matyáš Gallas de Campo. Frýdlantsko až do roku 1647 trpělo závěrem třicetileté války, po které následovala silná rekatolizace protestantských poddaných. Mnoho z nich se proto rozhodlo pro emigraci.
V roce 1757 umřel poslední hrabě Filip Josef Gallas. Poněvadž neměl děti, byl ustanoven za dědice panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vznikla nová rodová větev Clam-Gallasů.
Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel roku 1930. Poslední majitelkou frýdlantského zámku byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjela do Vídně, kde v roce 1982 umřela.

…více na http://hledani.turistik.cz/frydlantsky-vybezek.htm